 V srpnu jsme opět s CK Alpina vyrazili na přechodový výlet po nejhornatějším ostrově středomoří - Korsice. Jelikož je tento článek již asi můj pátý v pořadí, nevím zda-li pořád omílat dokola stejné fráze o tom, že to tam je super, jelikož to asi každý ví, když tam jede, případně se tam chystá. O co tedy jde?
GR 20
Turistická trasa GR20 je mezi turisty kultovní záležitostí. Spojuje Calenzanu s Concou napříč celým ostrovem. Obvykle se dělí na 15 etap, které nejsou nijak psychicky ani fyzicky náročné. Chodí se od chaty k chatě, kde lze nalézt veškerý komfort, na horských chatách obvyklý. GR20 obchází všechny významné vrcholy. Jediný přes který přímo přechází je nejjižnější dvoutsícovka Korsiky - Monte Includino (2134m). Na ostatní vrcholy se vystupuje spíše individuálně, čímž se jednotlivé etapy protahují. Celková délka GR20 je 168km. Více o GR20 se dočtete např. v průvodce Lonely Planet - Korsika.
První přechod
1. den
My vyrážíme se sedla Col de Vergio (1477m) směrem k chatě Manganu (1568m). Cesta vede okolo velmi známého korsického jezera Lac de Nino, kde se volně pasou koně a krávy. Vzhledem k velkému znečištění nejpěknějších korsických jezer, ke kterým i Ninu patří nedoporučuji spaní zde, jelikož je velmi přísně monitorováno správou parku. Docela mně zaráží komerce okolo salaše de Vacaghja, která je přímo nechutná a bohužel rok od roku horší a horší. Chata Manganu stojí na příjemné místě s výhledem do údolí a individuálním cestovatelům rozhodně doporučuji nocleh tady.
 Kaplička v sedle St. Pierre (1452m)
 Jezero Lac de Nino 2. den
Vyrážíme na další etapu s cílem dojít na chatu Petra Piana (1842m). Po úporném stoupání nad chatou Manganu, přicházíme do sedla de Capitellu (2225m) odkud se nám nabízí nádherný pohled na protější Monte Rotondo a jezera Melo a Capitello. Cesta se dál ubírá po hřebeni vysoko nad zmiňovanými jezery. Občas překonáváme lehké lezecké místa. V podvečer přicházíme na chatu Petra Piana, kde nás čeká pivo za 5E nebo 1l vína za 7E. Dá se zde koupit i velmi dobrý plísňový sýr, cihla za 24E.
 Jezera Melo a Capitello  Krkolomný sestup po skalním hřebeni nad oběma jezery  Bedliví pozorovatelé 3. den
Čeká nás výstup na druhou nejvyšší horu korsiky Monte Rotondo (2622m). Celý nám zabere asi 3 hodiny. Koupeme se v jezírkách a docela často odpočíváme. Cesta je dobře značená kamennými mužíky. Před obědem sedíme všichni na vrcholu a fotíme. Kousek pod vrcholem najdeme nouzový úkryt. Na druhou stranu se můžeme podívat na další z nádherných korsických jezer Oriente. Sestup zabere zhruba stejnou dobu, jelikož dáváme koupačku u jezera Bellebone. Voda má příjemných deset stupňů, ale přesto někteří neodolali. U chaty večer rozjíždíme bujarý večírek s několika litry vína, které prokládáme slivovicí, rumem a kaštanovým pivem. Večer nám nad stanama přistává záchranářský vrtulník.
 Chata Petra Piana (1842m) na dohled  Stoupáme na Monte Rotondo (2622m), v pozadí Lavu Bellabone (2330m) 4. den
Sestupujeme z chaty do kempu v Tattone. Čekají nás kaskády na řece Manganellu. Tady dáváme první skoky. Příprava na Polischellu. U salaše Tolla sice zastavujeme, ale žádnou z místních specialit neochutnáváme, jelikož jsou příšerně předražené. Chata Petra Piana je výrazně levnější. Někteří zde kávou doléčují zbytky ranní kocoviny. V Canaglii dáváme všichni pivo v místní hospůdce, přímo naproti pramenu s pitnou vodou. Do kempu to není daleko. Večer rozjíždíme párty ve znamení Starobrna. Setkáváme se s druhou skupinou, která tu je na jednodenních výletech. Teď budeme mít tři dny společný program.
 Tak těch je všude dostatek FLNC - korsický boj za samostatnost
Front Libération Nationale de la Corse je asi nejradikálnější skupinou bojující na Korsice za samostatnost. V roce 1983 byla FLNC vládou zrušena a odpor korsičanů se začíná decentralizovat. Skupinky rebelů nebojují jen proti Francii, ale i proti sobě díky rozdílným názorům. Na počátku 90. let se situace uklidňuje, alespoň během turistické sezóny. V první polovině roku 1996 exploduje u vládních budov více než 500 náloží, v důsledku čehož nastává velký odliv turistů. V dalších letech odliv turistů pokračuje, ale militatntní forma odboje ustupuje. Roku 1998 je spáchán atentát na francouzského prefekta Claudia Érignaca. Všechny nacionalistické organizace se od něj však distancují.
V roce 2003 je na Korsice vyhlášeno referendum o budoucnosti ostrova, v němž jsou zastánci úplné samostatnosti těsně poraženi. Zdá se tedy, že násilí na ostrově bude pokračovat. Podle místních je to způsobeno menšinou původních obyvatel Korsiky, kteří nejsou schopni přehlasovat přistěhovalce. Poslední ozbrojenou akcí byl výbuch náloží u vládních budov v lednu 2007, při niž zahynul i jeden odbojář.
Druhý přechod
1. den
Odcházíme z Col de Bavella zkratkou přes věže. Je to delší, ale za to horší cesta. Oficiálně se jedná o variantu GR20, jelikož původní GR20 vede okolo věží po vrstevnici a je značně nezáživná. Cestou se koupeme v potoku pod chatou Asinau, kde se volně pasou koně. Lubo zjišťuje že jim docela chutná jeho stan.
2. den
Nejdelší z celého přechodu. Vycházíme z chaty Asinau na Monte Includine (2134m), nejjižnější korsickou dvoutisícovku. Je to taky jediný vrchol s nadmořskou výškou přes 2000m, přes který GR20 přímo přechází. S Pavlem si říkáme, jestli stihneme výstup do hodiny a stihli jsme. Průvodce udává hodinu a půl nebo dvě. Z vrcholu jsou nádherné rozhledy na západní i na východní pobřeží. Po asi hodinové přestávce s čerstvě uvařeným čajem pokračujeme dál na sever k řece s visutým mostem, kde obědváme. Dál se cesta vcelku vleče pláněmi připomínajícími Vinetua. Už v pokročilém odpoledni přicházíme na hřeben, kde cesta kličkuje mezi věžičkami nejrůznější velikosti. Z Col de Verde přichází bouřka tak začínáme trochu spěchat. Večer přícházíme vcelku hotoví k chatě Usciolu. Slunce pálilo brutálně celý den a na většině lidí se to projevilo. Večírek končí už v devět a ráno nás čeká další vcelku dlouhý úsek.
 Pohled na sever z vrcholu Monte Includine  Pavel vaří čaj po drsném výstupu  Tak trochu prérie z Vinetua 3. den
Od chaty vede GR20 zpět na hřeben, kde zase kličkujeme v soustavě skalních věžiček. Následuje prudké klesání až do sedla Laparu, které je pod 2000m kopcem, který nás čeká. Jeho vrchol je od GR20 vzdálený jenom pět minut chůze a je odtud už vidět chata Prati, kde prohodíme pár slov s místním Polákem, který tu maká. Říkal, že už tři týdny nepršelo a Čechů v této oblasti prý ubývá. Každý rok jich tu potkával strašně moc a letos jenom asi třicet. Dál nad chatou cesta stoupá do sedla Oru. Odtud následuje prudké klesání až do sedla Col de Verde, kde nás čeká autobus. Cesta do kempu vede příjemnými serpentýnami, které jsou vybudované v pevné skále. Díky nedávnému požáru je celá pěkně odhalená a nekryjí ji stromy jako tomu bylo v předchozích letech. V některých dech beroucích zatáčkách autobus i couval, jelikož nebylo snadné je projet.
Tím náš přechod končí. Následuje společný program, kdy vystoupíme na Monte Cinto a Paglia Orbu.
Korsika - průvodce a mapy
Korsika - Lonely Planet
Korsika + dvd - Rough Guide
Korsika - Rother
Korsika - F&B
Korsika - Computer Press
... ostatní
Mapy Korsiky
IGN: 73 Bastia - Corte (Korsika sever)
IGN: 74 Ajaccio - Bonifacio (Korsika jih)
KORSIKA - automapa
Korsika mapa 1:135 000
Marco Polo: Korsika
... ostatní
Další články o Korsice
KORSIKA - Zajímavá místa I. na serveru www.ho-vsetin.com
KORSIKA - Zajímavá místa II. na témže serveru
KORSIKA, GR20, hory a přírodní krásy I.
KORSIKA, GR20, hory a přírodní krásy II.
Zajímavosti a postřehy z Korsiky
1) Na jaře je všude vody dost. V létě vesměs taky, ale většinou bych jí nepil, jelikož je znečištěná fekáliemi okolo se pasoucích zvířat.
2) Chaty (nocleh ve stanu) stojí 4E a je na nich sprcha (studená voda) a vařič. Spaní na chatě je za 9.50E. Spaní kdekoliv jinde je ZAKÁZANÉ. V okolí vesnic, na plážích, atd. vás nikdo kontrolovat nebude. V NP (hory) je to problém a snadno nám čechům zkazíte pověst.
3) Vždy je v horách zima. V kteroukoliv roční dobu jedete na Korsiku, vezměty si teplý spacák.
4) Zbytečné je tahat sebou moc jídla. Pokud bezhlavě nenakupujete, neutratíte za jídlo o moc víc než u nás.
5) Pivo je drahé, ale víno je výrazně levnější. Resetujte tedy mozek vínem!
6) Místní doprava po Korsice je drahá, jezděte stopem, nebo jeďte autem. Mnohdy ani jiná možnost není.
7) Chaty fungují i v zimě, ale není na nich personál. Pouze plyn a deky.
8) U kaňoningu využijte místního průvodce s vybavením. Za 45E-50E/os. zažijete mnohem více srandy.
9) Chataři jsou většinou hodně nacionalističtí korsičané. Snažte se mluvit korsicky - vrátí vám to ve víně.
10) Francouze, cizineckou legii, atd. tam rádi nemají. Jsou to pro ně okupanti. Nedávejte tedy najevo, že v Paříži máte předky nebo, že bratranec je v legii už 10 let.
|
přidej do vybrali.sme.sk
přidej do Bookmark.cz
