Paglia Orba je třetí nejvyšší vrchol Korsiky. Většinou nese přívlastek korsický Matterhorn díky jejímu typickému tvaru. Obvyklý výstup vede od Refuge de Ciottulu di i Mori, kde se můžeme dostat ze dvou stran po dobře značené cestě GR20. Nejlepší individuální přístup je ze sedla Col de Vergio okolo salaše Bergeries de Radule. Přístup na chatu není nijak náročný a díky vysoce položenému výchozímu bodu to není ani moc do kopce. Z hlediska turistiky se jedná o náročný výstup.

Z Refuge de Ciottulu di i Mori jdeme na sever přímo do sedla mezi Paglia Orbou a Capu Tafunatu po zřetelné stezce. U chaty je dokonce rozcestník. Kousek pod sedlem odbočíme do prava a kopírujeme hřeben s mírným stoupáním. Dál nepřelézáme skalní žebro, ale vystupujeme nahoru na hřeben (vyhlídka na skalní okno v Capu Tafonatu) odkud vylezeme po skalním žebru (II) na parádní vyhlídkovou terasu. Tady vidíme celé severozápadní pobřeží. Zde už je orientace snadná podle mužíků. V dolní části je mužíků spoustu. Je potřeba si vybrat nejjednodušší cestu. 



Z terasy pokračujeme dál na sklaní římsu (I) (velká expozice) a po jejím překonání už za pět minut stojíme na západním vrcholu Paglie Orby.
Ze západního vrcholu sestupujeme dolů ve spádnici, a až nám to terén dovolí, odbočujeme doleva k vrcholu východnímu, který je vyšší. Cesta je pohodlná a nijak nenáročná. Na vrcholu si stoupneme jakoby čelem k údolí s chatou (na jih). Před nám vidíme Monte Rotondo, daleko v mlze Monte d'Oro, vlevo Monte Cinto a vpravo portský záliv s Capu d'Orto. (celkem od chaty 2hod)




Sestupujeme stejnou cestou nebo kratší variantou: 
Po pěšině sestoupíme až do nejnižšího místa spádnice sedla mezi oběma vrcholy, tak abychom nemuseli používat ruce k lezení. Dojdeme až na skalní plotny, kde můžeme jít doprava (směr Capu Tafunatu) nebo slézat dolů. 

Slézat dolů je nejrychlejší, ale jedná se o IV. terén UIAA, kde je v nejtěžším místě osazeno fixní lano s uzlíkama (celkem cca. 10 min dolů na suť). 

Jednodušší způsob je odbočit doprava po skalních plotnách a podtraverzovat západní vrchol až k žebru, které musíme slézt (I). Projdeme úzkou průrvou a opět slézáme vklíněný balvan (II). Jsme na suti ve výrazném žlabu. Sestoupíme opět až k průrvě ve skalách, kterou projdeme a obejdeme tak skalní věžičku. Odtud nejjednodušším způsobem dolů (II) (celkem cca. 25min dolů na suť).

Suťoviskem sejdeme dolů až na GR20, kterou musíme 100% přecházet, takže ani v případě špatného počasí by neměly nastat orientační problémy. Dále po GR20 na chatu, odkud jdeme stejnou cestou do Col de Vergio. U potoka je možnost koupání v krásných tůňkách. Pitná voda je jenom na chatě, případně u salaše de Radule, kde si můžete koupit i něco na zub.

Celý výstup je určen pro zkušené vysokohorské turisty s odolností vůči závratím. Dětem doporučuju při sestupu použití lana (stačí 10m).

    přidej do vybrali.sme.sk     přidej do Bookmark.cz